MARTIN REINER


básník a prozaik
nar. 1964

Publikuje od devadesátých let, v roce 1991 se představil sbírkou Relata refero, následovaly Poslední rok, Decimy, Tání chůze a dalších šest básnických knih v následující dekádě. Do prózy vstoupil v roce 1998 novelou Lázně, jeho román Lucka, Maceška a já z roku 2009 si vysloužila nominace na literární ceny. Oceňovaný byl jeho román Básník o Ivanu Blatném, který vydal v roce 2014 a získal za něj nejen Magnesii Literu, ale také Cenu Josefa Škvoreckého a první příčku v anketě Kniha roku Lidových novin. V roce 2016 publikoval povídky Jeden z milionu.

9 otázek

pro Martina Reinera

Na čem (nebo na kom) Vám v životě záleží?

Na všem, co dělám. Na některých lidem kolem mě mi velmi záleží.


Kdy jste byl naposledy šťastný?

Já jsem šťastný každou chvíli; nejčastěji když se mi podaří nějaký hodně vypečený tenisový úder.


Kdo je Váš oblíbený spisovatel?

Philip Roth, Julian Barnes, Truman Capote, Ludvík Němec, Jules Verne…


S jakou literární postavou byste si chtěl něco začít?

Nejspíš s Lolitou, ale muselo by to být i s tím cestováním. I když s Humbertem Humbertem by člověk možná zažil víc srandy.


Kdybyste mohl prožít den v jedné knize, jaká by to byla?

To by se lišilo samozřejmě podle věku, ale myslím, že ani dnes bych nepohrdl jedním napínavým dnem po boku Cyruse Smithe, na nějakém ostrově plném tajů.


Jakou svou knihu máte nejradši?

To říct nedokážu, ale v poezii bych do horní poloviny zařadil Tání chůze, Nové decimy a Hubená stehna Twiggy. Z románů pochopitelně Básníka a knihu Lucka, Maceška a já.


Co (nebo kdo) vás v životě nejvíc změnilo?

Dětství, městské i venkovské, zrání na vojenských školách a ve vězení, a nakonec první velká láska – a hlavně její konec.


Kým (nebo čím) byste chtěl být, kdybyste nebyl sám sebou?

Vzhledem k tomu, kolik času a energie jsem v životě zasvětil tomu, abych dokázal být plně sám sebou, nemíním se takovou otázkou vůbec zabývat.:-)


Proč píšete?

Přináší mi to uspokojení. Je to způsob, jak být dokonale spojen se sebou samým.