Radek Štěpánek


Básník, redaktor, rybář. Narodil se v Prachaticích. Vystudoval mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně, později magisterský obor Humanitní environmentalistika tamtéž. Vydal osm básnických knih, poslední vyšla v roce 2020 a jmenuje se Velké obcování. Spolu s Vojtěchem Kučerou pořádá od roku 2011 setkání básníků v Netolicích a na zámku Kratochvíle nazvané Děkujeme za vaše básně. Pracuje v oddělení propagace brněnského nakladatelství Host.

Díla: Soudný Potok (2010), Přeletět moře nad Bezdreví (2012), Krajky Pagu (2013), Rám pro pavoučí síť (2016), Eroze (2018), Hic sunt homines (2018), Tání (2019), Velké obcování (2020)

9 OTÁZEK

pro Radka Štěpánka

Na čem (nebo na kom) Vám v životě záleží?

Na sounáležitosti, bezpečí, blízkosti a nedosažitelnosti. Abych viděl rozkvétat rostliny, slyšel zpívat ptáky a hučet vodu, viděl poskakovat veverky a abych měl pocit, že je pořád mnohem víc toho, co jsem ještě nikdy neviděl.


Kdy jste byl naposledy šťastný?

Naposledy teď, když to píšu. Jsem šťastný člověk. Ale někdy se vztekám a klesám na mysli.


Kdo je Váš oblíbený spisovatel/spisovatelka?

Třeba Tove Janssonová, Kim Sakkat, Nanao Sakaki nebo mistr Issa.


S jakou literární postavou byste si chtěl něco začít?

S Markétkou.


Kdybyste mohl prožít den v nějaké knize, která by to byla?

Čarovná zima, Bílá velryba, Mistr a Markétka, Lovci mamutů nebo Plutónie. Nejlépe samozřejmě ve všech - a ještě v mnoha dalších.


Kterou svou knihu máte nejradši?

Perpetuum mobile. Její rukopis jsme pro vydání připravili spolu s Vojtěchem Kučerou, nakonec ale v celku nikdy nevyšla a některé básně z ní pořád na svou knižní příležitost čekají. Ale to je spíš taková sranda. Mám rád všechny a každou kvůli něčemu jinému, žádná by nemohla být bez těch dalších úplná.


Co (nebo kdo) Vás v životě nejvíc změnil/o?

Myslím, že asi bouřka na ostrově Pag v roce 2017, kterou jsem přečkal se svým kamarádem Vláďou.


Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl sám sebou?

Vlaštovkou, která přiletí k domu, kde bydlí někdo jako já, a kdo tedy bude rád, že si u něj postavím hnízdo.


Proč píšete?

Protože mi přišlo, že to, o čem si chci někdy číst, nikdo jiný nepíše.