Spisovatelé do knihoven je společný projekt Asociace spisovatelů, knihoven z celé České republiky a desítky současných autorů a autorek. Čtvrtý ročník projektu nabídne během deseti měsíců roku 2021 (leden - červen, září - prosinec) to nejlepší ze soudobé prózy a poezie.
Česká architektka, urbanistka a básnířka. Je nositelkou řady ocenění v oblasti architektury. Publikovala básnické sbírky Kry (2013), Rýhy (2015), Nevypínejte (2018) a básně v několika literárních časopisech. V roce 2017 jí vyšla komiksovo-vědecká kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu k městu. Fejetony o architektuře a urbanismu přispívá do vysílání ČRo Vltava. Příležitostně moderuje v pražském kulturním centru Dominikánská 8 diskuze zaměřené na architekturu, umění a poezii. Hrála v divadle v Celetné, zpívala v Kühnově dětském sboru, hraje na klavír, kytaru a flétnu. V roce 2020 jí vyšla básnická sbírka O mé závislosti nikomu neříkej. Žije v Praze.
Spisovatelka a překladatelka s bulharskými kořeny. Narodila se v Praze, kde doposud žije na půl cesty mezi balkánskou a britskou částí své rodiny. Vystudovala VŠE. V roce 2009 jí vyšla prvotina Sentimentální román, kterou v roce 2018 v revidované verzi znovu vydalo nakladatelství Host. Následovaly knihy Mrtvý muž (2011) a Celý den se nic nestane (2013). V roce 2017 vyšla autorčina zatím nejúspěšnější kniha, román Jezero; získala titul Kniha roku Magnesia Litera i Cenu Evropské unie za literaturu. Práva na její vydání byla prodána do osmnácti zemí. Následoval román Mona (2019). V únoru 2021 vyšlo autorčino zatím poslední dílo, povídková sbírka Tyhle fragmenty. Kromě psaní se Bianca Bellová věnuje tlumočení a překladatelství z angličtiny. Jejím manželem je hudebník Adrian T. Bell, mají tři děti.
Básník, redaktor, rybář. Narodil se v Prachaticích. Vystudoval mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně, později magisterský obor Humanitní environmentalistika tamtéž. Vydal osm básnických knih, poslední vyšla v roce 2020 a jmenuje se Velké obcování. Spolu s Vojtěchem Kučerou pořádá od roku 2011 setkání básníků v Netolicích a na zámku Kratochvíle nazvané Děkujeme za vaše básně. Pracuje v oddělení propagace brněnského nakladatelství Host.
Dramaturgyně, publicistka, literární kritička a scenáristka, též autorka textů pro děti a mládež. Autorsky spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem, pro které píše hry a dramatizované četby na pokračování. Kromě povídek, scénářů či rozhlasových her vytvořila s kreslířkou Juliánou Chomovou anglicky psaný komiks Magnus year X91 a podílela se na knize Divočina: Povídky pro Duhu. V roce 2020 jí vyšel románový debut Praskliny.
Česká překladatelka a spisovatelka. Profesně se věnuje překladatelství a výuce jazyků. Spisovatelsky debutovala v roce 2015 příznivě přijatým románem Anežka o nefunkčním vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. V roce 2018 následoval román Houbařka o dětském traumatu a domácím násilí. Volnou trilogii knih o mateřství a traumatech zakončila v roce 2019 románem Rekonstrukce o vyrovnávání se se sebevraždou rodiče. Její poslední knihou je povídkový soubor Dlouhá trať (2020).
Jedna z nejpozoruhodnějších básnířek své generace, prozaička, esejistka a klasická filoložka. Narozena v Praze, do 18 let však žila v Olomouci. Debutovala v roce 1986 sbírkou Chvění závodních koní. Je autorkou jedenácti básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti. Její verše byly přeloženy do řady jazyků, tři knižní výbory vyšly ve Velké Británii a v USA, prozaická díla vycházejí v angličtině, němčině, nizozemštině, polštině a j. Dvě alba z jejích básnických textů vydala Monika Načeva. V roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy, kde také žije a přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě. V roce 2020 jí vyšel povídkový soubor Tisíce plošin (Druhé město).
Jeden z předních českých překladatelů dětské literatury. Vystudoval Literární akademii Josefa Škvoreckého. Působí jako překladatel a redaktor; byl šéfredaktorem měsíčníku pro světovou literaturu Plav a principálem divadelního spolku Prvobytně pospolná společnost. Za svůj literární debut Hranice lesa (2019) si vysloužil Magnesiu Literu 2020 v kategorii Objev roku.
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě se věnovala žurnalistice, pak se zaměřila na oblast public relations, v níž pracovala více než dvacet let. Je autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry ČRo 3 — Vltava. Podílela se i na řadě povídkových sbírek. Knižně debutovala experimentální prózou Koho vypijou lišky (2013). Za knihu Místa ve tmě (2018) získala v roce 2019 Výroční cenu Nadace Českého literárního fondu. S rodinou žije nedaleko Nymburka.
Básník, prozaik, výtvarník. Vystudoval sochařství na VŠUP (ateliér Kurta Gebauera). V roce 2007 publikoval sbírku básní Zmínky a případky, v roce 2010 sbírku básní Co drží Nizozemí. Jednotlivé básně mu vyšly ve francouzštině, angličtině a italštině, je zastoupený v italské antologii mladé české poezie Rapporti di errore, v anglické antologii From a terrace in Prague a také v antologiích Nejlepší české básně 2011, 2012, 2013 (Host). Roku 2015 mu vyšla sbírka povídek Něco cirkusového a sbírka básní Nejasný rozměr. Jeho jednotlivé povídky byly uveřejněny v časopisech Host, Haluze, Pandora, Uni. Pracuje jako výtvarník návrhář, knihovník, kurátor, lektor kurzů tvůrčího psaní. V současnosti žije v Německu.
Narodil se v jihočeském Chýnově. Absolvoval Vyšší odbornou školu publicistiky a Literární Akademii Josefa Škvoreckého. Za sbírku Vypadáme, že máváme (2014) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Vede nakladatelství Lačnit Press. Působí i jako hudebník. Žije a pracuje v Praze. V současné době chystá k vydání sbírku Rád čichám ke zvířatům, která jsi vycpala ty