Debutoval v roce 1990 sbírkou Prostírání do tichého, následovala Poustevna, věštírna, loutkárna a o čtyři roky později dostal za třetí sbírku Ochoz Cenu Jiřího Ortena. Od té doby publikoval dalších šest sbírek, krátké prózy Berlínský sešit/Zápisky ze Saint-Nazaire a také dvě knihy poezie pro děti. Působí také jako překladatel. Významná je jeho role dramaturga literárních večerů v kavárně Fra, pro stejnojmenné vydavatelství navíc pracuje jako knižní redaktor. Jeho básně byly přeloženy prakticky do všech evropských jazyků.

Básník, překladatel, publicista, terapeut, který už několik let vede literární obtýdeník Tvar. Do světa literatury vstoupil v roce 2008 jako člen básnické skupiny Fantasía, kterou spolu s ním tvoří Kamil Bouška a Petr Řehák, a to stejnojmennou společnou sbírkou.

Básník a esejista, který se také často věnuje kritické reflexi prací svých kolegyň a kolegů, vydal nejprve v roce 2008 sbírku Světla mezi prkny, která si vysloužila nominace na cenu Magnesia Litera a Cenu Jiřího Ortena, kniha Past na Brigitu pak o čtyři roky později Literu za poezii získala.

Spolu s Miloslavem Topinkou byl editorem antologie Nejlepší české básně 2010.

Vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel a někdejší disident. Knižně debutoval na přelomu šedesátých a sedmdesátých let autobiografickými prózami Sen o mém otci a Sen o mně od té doby. Dramata a knihy ale během minulého režimu nemohl publikovat.

Přestože se v poslední době věnuje próze, uvedl se v roce 2005 básnickou sbírkou Strychnin a jiné básně, za kterou obdržel Cenu Jiřího Ortena. O tři roky později prozaicky debutoval románem Chyba, který se o tři roky později dočkal také komiksové podoby. Následovaly dva povídkové soubory, Magnesií Literou oceněná kniha Zůstaňte s námi a kriticky dobře přijatá Mapa Anny.

V roce 2016 publikoval román Únava materiálu, za který znovu dostal ocenění Magnesia Litera.

Básník a literární historik a vědec je bytostně spjatý s Ostravou, kde se narodil. V roce 1995 se uvedl sbírkou Obývací nepokoje, následovaly Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Auta vjíždějí do lodí a Darmata. Společně s Olgou Stehlíkovou připravil ročenku Nejlepší české básně 2014. Jeho poezie byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, slovinštiny, holandštiny či polštiny.

V červnu 2017 představila svou druhou prózu, povídkový soubor „Bílá zvířata jsou velmi často hluchá“, který vydalo nakladatelství Host. Pozornost si vysloužila svým debutem „Nícení“ (Fra, 2012).

Publikuje od devadesátých let, v roce 1991 se představil sbírkou Relata refero, následovaly Poslední rok, Decimy, Tání chůze a dalších šest básnických knih v následující dekádě. Do prózy vstoupil v roce 1998 novelou Lázně, jeho román Lucka, Maceška a já z roku 2009 si vysloužila nominace na literární ceny. Oceňovaný byl jeho román Básník o Ivanu Blatném, který vydal v roce 2014 a získal za něj nejen Magnesii Literu, ale také Cenu Josefa Škvoreckého a první příčku v anketě Kniha roku Lidových novin.

Jedna z nejvýraznějších autorek mladé generace české literatury je držitelkou několika literárních ocenění včetně Magnesie Litery, Ceny Josefa Škvoreckého nebo Ceny Jiřího Ortena. Pozornost si získala už debutem Paměť mojí babičce v roce 2002, následovaly prózy Přes matný sklo, Cirkus Les Mémoires, Umělohmotný třípokoj, Stanice Tajga, Strážci občanského dobra, Čechy, země zaslíbená a Macocha.

Básník, nakladatelský a časopisecký redaktor, editor a kulturní publicista. Od zániku Petrova v roce 2005 působí jako nakladatelský redaktor na volné noze, spolupracoval s různými nakladatelstvími (např. Doplněk, Host, Jota, Maťa, Meander, Větrné mlýny), v současné době jsou to nejvíc Argo, Druhé město a Odeon. V současné době pracuje jako zástupce šéfredaktora literárního obtýdeníku Tvar.