Tereza Brdečková

Tereza Brdečková se narodila v Praze a studovala na FAMU. Debutovala roku 1996 kolekcí novel s názvem Listy Markétě a následovaly romány: Šahrazád a král (1999), Učitel dějepisu (2004), Toyen (2005), Slepé mapy (2006), Alhambra (2010), Zrcadlo Serafina (2017). Překládá také poezii (Zafer Senoçak - V novém světě (2008), Bernard O’Donoghue - Deštivec / Rainmaker (2019). Jejím vlastním básnickým debutem jsou Zlatí kohouti (2022). Z non fiction knih je nejznámější O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha (2022). Tereza vyučuje na FAMU a je scenáristka (seriál Bohéma, film Jiří Trnka: nalezený přítel, dokumentární série Ještě jsem tady). Spolu s Jiřím Dědečkem řídí od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na odkaz Jiřího Brdečky a na vlastní tvorbu.

9 otázek

pro Terezu Brdečkovou

Na čem (nebo na kom) Vám v životě záleží?

Na všem, co jsem zatím poznala….a samozřejmě na mých nejbližších.

Kdy jste byla naposledy šťastná?

Když to tak vezmu, tak osobně jsem celkem šťastná a měla jsem v životě kliku. Jiná věc je, že se znalostí stavu tohoto světa samozřejmě absolutní pocit štěstí není vůbec možný. Dostavuje se spíše jako euforie či opilecký záchvat. Tuto euforii mé generaci přinesl Listopad 89 a následná léta.

Kdo je Váš oblíbený spisovatel/spisovatelka?

Stendhal, Nabokov, Wolfová, Součková…Thomas Mann…

S jakou literární postavou byste si chtěla něco začít?

S Černým myslivcem z Viktorky, teda z Babičky.

Kdybyste mohla prožít den v jedné knize, jaká by to byla?

Hledání ztraceného času.

Jakou svou knihu máte nejradši?

Alhambru a Slepé mapy. Učitele dějepisu.

Co (nebo kdo) Vás v životě nejvíc změnil/o?

Mateřství a fyzické stárnutí.

Kým (nebo čím) byste chtěla být, kdybyste nebyla sama sebou?

Člověkem, to je v pořádku. Ale možná někým, kdo byl se správnou povahou a talentem v lepší čas na lepším místě.

Proč píšete?

Nejlépe ze všeho se cítím, když píšu. Když z nějakého důvodu nemůžu, tak jsem ztracená a snažím se, abych mohla zase psát. Na slávě mi moc nezáleží. Považuji za skvělé, že se psaním uživím aniž bych zrazovala sebe nebo cokoliv čemu věřím.

Děkujeme: