Viktor Špaček


Básník, prozaik, výtvarník. Vystudoval sochařství na VŠUP (ateliér Kurta Gebauera). V roce 2007 publikoval sbírku básní Zmínky a případky, v roce 2010 sbírku básní Co drží Nizozemí. Jednotlivé básně mu vyšly ve francouzštině, angličtině a italštině, je zastoupený v italské antologii mladé české poezie Rapporti di errore, v anglické antologii From a terrace in Prague a také v antologiích Nejlepší české básně 2011, 2012, 2013 (Host). Roku 2015 mu vyšla sbírka povídek Něco cirkusového a sbírka básní Nejasný rozměr. Jeho jednotlivé povídky byly uveřejněny v časopisech Host, Haluze, Pandora, Uni. Pracuje jako výtvarník návrhář, knihovník, kurátor, lektor kurzů tvůrčího psaní. V současnosti žije v Německu.

Díla: Zmínky a případky (2007), Co drží Nizozemí (2010), Něco cirkusového (2015), Nejasný rozměr (2015)

9 OTÁZEK

pro Viktora Špačeka

Na čem (nebo na kom) Vám v životě záleží?

Rodina, pes, starý oblíbený červený kulich. Když mě doma štvou, seznam se čte odzadu. Pes zůstává na svém místě.


Kdy jste byl naposledy šťastný?

Včera v noci, když se mi podařilo zaparkovat přímo před domem. Ale přímo!!!


Kdo je Váš oblíbený spisovatel/spisovatelka?

Já. Nikoho jiného nečtu. Bojím se, že by byli lepší.


S jakou literární postavou byste si chtěl něco začít?

Vždy jsem toužil přitulit se v postýlce k Barbuchovi z Kubuly a Kuby Kubikuly. Ale mám pocit, že on takové věci nerad.


Kdybyste mohl prožít den v nějaké knize, která by to byla?

On existuje nějaký život mimo knihu?


Kterou svou knihu máte nejradši?

Vždy tu, kterou zrovna píšu; slibuju si od ní, že mi její vydání přinese štěstí. Iluze končí vždy dnem, kdy ji vytištěnou držím v ruce.


Co (nebo kdo) Vás v životě nejvíc změnil/o?

Pes. S ním jsem zjistil, že na světě existují takové věci jako půl šesté ráno.


Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl sám sebou?

Kýmkoli jiným, proboha!! Ještě si vybírat!!!


Proč píšete?

Abych napsal co nejvíce knih. Všechny si je vezmu do rakve.